Náš příběh

Náš příběh

Radka:

„Od začátku jsem jasně věděla, že naše bylinková škola se bude jmenovat „Zelená louka“ – jakožto symbol prostoru plného květů a bylin a zároveň symbol čistého, prázdného prostoru, kde se buduje a tvoří. Přitom rozkvetlá louka mě kdysi pořádně trestala: od raného dětství jsem byla těžce alergická na travní pyly. Ty nejkrásnější měsíce v roce jsem trávila zavřená doma, s oteklýma očima a záchvaty kýchání. Asi proto jsem místo botaniky vystudovala andragogiku – tedy obor zabývající se vzděláváním dospělých. I tak jsem od malička něco pěstovala, zkoumala, nosila si do přírody atlasy rostlin – a sbírala bylinky.

Když jsme po let ech s Pavlem začali budovat naši permakulturní zahrádku, najednou jsem pro pěstování bylinek měla nekonečný prostor. Dveře do bylinkového světa se mi dokořán otevřely po setkání s Vláďou Vytáskem. Ano, Vláďa má ten dar, umí předávat a šířit lásku k přírodě i k lidem. V amazonské džungli v Peru jsme krátce potom s Pavlem pocítili sílu a divokost místních rostlin a přírody. V temné a deštivé džungli jsem snila o našich loukách, sluníčku a lehkém větříku. Po návratu z Peru jsem měla obraz naší Zelené louky před očima a ten obraz se brzy začal zhmotňovat.“

Radka a Pavel:

„Díky tomu, že jsme na stejné vlně, tvoří se nám snadno a přirozeně. Společně jsme vybudovali permakulturní zahrádku, kde je k vidění okolo 80 druhů léčivých rostlin. V roce 2018 jsme dostali certifikát, potvrzující, že naše zahrada je skutečně přírodní. Spolu se Zelenou loukou nám do života ve stejný čas vstoupila skutečná louka v Železných horách kousek od Nasavrk. Tady budujeme sad ze starých odrůd ovocných stromů a z jedlých keřů. Úplně nejraději se ale touláme po dávných mystických místech v naší zemi, v zapomenutých zámeckých parcích a v hlubokých lesích. Milujeme horské potoky, louky, květiny a staré stromy. Vnímáme a o bdivujeme dokonalost stvoření a světa kolem nás.“

Pavel:

„Jako malý kluk jsem často chodil s taťkou do lesů. Taťka byl myslivec a učil mě, jak se chovat v přírodě. Díky němu rozeznávám rostliny, stromy i divoká zvířata. Když jsem se díval do očí postřelené umírající srnky, věděl jsem, že nikdy nebudu lovcem, ale tím, kdo přírodě pomáhá. Vážná nemoc mých dětí mě v dospělosti přivedla k hledání alternativních cest a k setkání s mnoha léčiteli a terapeuty. Děti se uzdravily a já jsem si porovnal hodnoty a pochopil jsem, že nemá smysl se zabývat malichernostmi. Do cesty mi vstoupila Radka a spolu jsme začali tvořit svět, do kterého patří příroda, naše přírodní zahrádka a zví řata v ní žijící, bylinky a cestování po lidmi zapomenutých místech. Vážím si v životě lásky a hezkých vztahů s lidmi. Zároveň jsem svobodomyslný Vodnář, který rád tráví čas v tichosti a o samotě v přírodě.“

Možná nejlépe to za nás řekne citát Benjamina Hoffa z knihy Pú a tao:

„Toulám se po velké cestě života nevinný a bez předsudků a žasnu nad nádherou světa.“

Naše bylinková louka

    Cart