Medvědi vědí, aneb jak pročistit tělo po zimě
Víte, kdo je v přírodě největším učitelem bylinkářů?
Na našich letních toulkách východními Karpatami jsme neustále nacházeli stopy a trus medvědů. Z těch pozůstatků se dalo dobře odhadnout, čím se medvědi živí: ovocné plody, tráva, byliny, kořínky. Medvědi sice nepohrdnou masem nebo mršinou, v zásadě by však mohli být vzorem nejen dávným lidem – sběračům a všežravcům, ale i současným zastáncům raw food či paleo diet.
Ne náhodou se lidé odpradávna od medvědů učili, komunikovali s jejich duchy a měli je ve velké úctě. Nádherně to popisuje etnograf a bylinkář Wolf Dieter Störl. Zmiňuje, jak naši keltsko-germánsko-slovanští předci pozorovali medvědy probuzené ze zimního spánku. Takový medvěd se posilňuje čerstvými jarními bylinkami. Pojídá mladou trávu, divoké cibulky, medvědí česnek, rozrazil potoční, šťovík, pampelišky – rostliny čistící střeva, krev a játra. Nejprve prý ale medvěd vyhledá čemeřici, která působí silně projímavě a startuje krevní oběh. Žvýká vrbovou kůru a poupata. Díky obsahu kyseliny salicylové vrba odstraní z jeho těla kyselinu močovou a pomůže mu od bolestí zad a revmatismu, pocházejících z dlouhého ležení v podchlazení. Medvěd si pochutná i na listech pampelišky, protože jsou močopudné a zvyšují tok žluči. Jitrocel a podběl ho zbaví zimních katarů a zahlenění plic.
Medvědy už u nás v přírodě běžně nepotkáme, ale stejně tak se můžeme učit od dalších divoce žijících zvířat, která se intuitivně léčí spásáním zelených výhonků a listů. Po zimě, kdy byl jejich metabolismus zpomalen, jim příroda nabízí všechno, co potřebují k regeneraci a očistě těla.
Inspirujme se tedy volně žijícími tvory a naše jarní únava zmizí. Jak na to?
Běžte se „napást“
Stačí se rozhlédnout kolem sebe, na zahrádce nebo na procházkách přírodou. Už od února se objevují první lístky a kvítky hojně rostoucích bylinek, které je dobré se naučit rozpoznat. Jako první raší kopřiva a bršlice kozí noha. V lužních lesích se objevují svěže zelené lístky medvědího česneku. Jeho chuť je nezaměnitelná. Na březích potoků sbíráme řeřišnici hořkou. V trávnících kvetou sedmikrásky, v záhonech se objevuje ptačinec prostřední (tzv. žabinec). O něco později začneme nacházet mladé listy pampelišek, popence, fialek. V květinových záhonech raší chuťově vynikající výhonky denivky. Pokud sebereme odvahu, můžeme sníst pár vrbových „kočiček“, které omladí zvláště nás, ženy. Jedlých bylinek je mnohem víc, ale stačí se naučit poznávat ty nejzákladnější. Už pár zkonzumovaných čerstvých lístků nám dodá novou energii a chuť do života.
Vyrobte si jednoduchý salát nebo smoothie z jarních bylinek
Nasbírané lístky smícháme, případně lehce pokrájíme keramickým nožem a dochutíme podle libosti citrónem nebo kvalitním octem, za studena lisovaným olejem, medem… Bylinky také můžeme rozmixovat ve vodě a pro zlepšení chuti opět přidat trochu medu či citrónu.
Uvařte si jarní polévku našich předků z devíti bylin
Nasbíráme si dostupné bylinky, např. lístky kopřivy, pampelišky, bršlice, fialky, orseje jarního (před květem), řebříčku, řeřichy, nať ptačince, popence, planého česneku, kvítky sedmikrásky. Na oleji nebo másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibulku, zalijeme zeleninovým vývarem, přidáme pokrájené bylinky a krátce povaříme. Můžeme dochutit solí, pepřem, muškátovým oříškem. Na závěr přidáme rozšlehané vejce, trochu česneku a sójovou omáčku. Polévku můžeme rozmixovat do podoby krému. Mlsnější strávníci si do polévky mohou přidat opečený chléb nebo krutony.
Radka Svatošová
