Bylinková škola

Existují ale silné, vitální rostliny, kterých neubude a které sbírám bez výčitek. Stále totiž dorůstají, nic je nezničí a jejich sběr na některých místech je doslova žádoucí.

 

 

Jedna z nich následuje vodu, najdete ji nejčastěji podél vodních toků. Jmenuje se křídlatka a do naší přírody prý nepatří a měla by se ničit. Místo toho zkuste křídlatku najít někde na čistém místě bez chemie a vytrvale ji sbírat a konzumovat. Určitě neubyde. Je to nesmírně vitální až nezničitelná rostlina, která dorůstá velikosti keře. Na webech se často opisuje, že mladé výhonky křídlatky jsou chuťově něčím mezi rebarborou a chřestem. Mně jejich chuť nepřipomíná ani jedno, je naprosto specifická. Nicméně právě jarní mladé výhonky jsou křehké a šťavnaté a proto je můžete tepelně upravovat v polévkách, zapékat, přidávat do buchet místo ovoce nebo z nich vyrobit sirup. Listy se hodí do čaje nebo je můžete zfermentovat podobně jako kyselé zelí. Právě teď u nás v Polabí výhonky krásně raší a jsou tak akorát ke konzumaci. Zkuste se po nich porozhlédnout i u vás, křídlatka se už totiž rozšířila všude. Na horách i ve městech.

Další vitální a nesmírně léčivá rostlina následuje nás lidi, a to už od nepaměti. Je to kopřiva. Její léčivé účinky asi netřeba popisovat. Mladé rostlinky můžete sbírat do sv. Žofie, tedy do 15. května. Letos se nám ale jaro opozdilo, tak si můžete dát načas i se sběrem. Z kopřivy dělávám polévku, špenát, kopřivový nápoj, vlasovou kosmetiku a hlavně si nasuším zásoby do čajových směsí.

Určitě znáte vitalitu jarních pampelišek, bršlice a dalších “plevelů”. Zaměřte se na jejich sběr a ušetřete vzácnější a křehčí bylinky. Tyhle plevely totiž umí svou sílu a nezničitelnost předat i nám.

 

 

Radka Svatošová