Bylinková škola

Během posledního roku se nám vrylo do mysli heslo 3 R. Ta tři pomyslná písmena R nás mají chránit. Víte ale, co můžete v předjaří aktivně udělat pro své zdraví? Zapamatujte si jako mnemotechnickou pomůcku jiné heslo, které mi přišlo na mysl: 3 K.

O co se jedná? O tři způsoby přípravy a konzumace rostlin: KLÍČENÍ, KVAŠENÍ, KONZUMACE ČERSTVÝCH BYLINEK

K žádnému způsobu přípravy nepotřebujete studovat složité postupy, i když se na internetu je určitě najdete také.

Ke klíčení vám stačí běžně dostupná semínka (čočka, mungo, lněné semínko, hrách, obilí) a jakákoliv nádoba s víčkem (sklenice, kastrolek s pokličkou). Semínka propláchnete, namočíte a necháte je přes noc stát na kuchyňské lince. Ráno je slijete a dále už stačí semínka ráno i večer proplachovat přes cedník, aby zůstala svěží. Klíčit začnou někdy už druhý den. Pokud se klíčení rozjede příliš rychle, uchovávejte naklíčená semínka v lednici a postupně je odebírejte. Když budete semínka nakličovat ve tmě (stačí nádobu zabalit do tmavého sáčku nebo schovat do skříňky), budou křehčí. Naklíčená semínka jsou ideální potravinou plnou vitálních látek, která je živá ještě v okamžiku, kdy ji vkládáte do úst.

Ke kvašení v podstatě potřebujete jen sůl a dále zelí či jakoukoliv jinou zeleninu, kterou máte doma. Fantazii se meze nekladou. Přidat můžete i listy divokých bylinek, jako je bršlice či pampeliška.  Jednodruhovou zeleninu či směs očistíme, pokrájíme, posolíme a důkladně v míse promačkáme rukou. Zelenina za chvíli pustí šťávu. Pak ji začneme pěchovat do šroubovacích skleniček a zalijeme zbylou šťávou. Pokud by šťávy nebylo dostatek, můžeme sklenici dolít převařenou zchladlou vodou se solí tak, aby zelenina byla ponořená. Zlehka zakryjeme víčkem a sklenice postavíme na hlubší tác nebo do misky.  Při kvašení obsah sklenic nabyde, takže přebytečná šťáva bude odtékat na tác a ne na podlahu. Sklenice umístíme někam na teplejší místo, kde nám nebude vadit trocha případného zápachu z kvašení. Kvašení začne prakticky hned, takže už druhý den můžeme  trochu zeleninu opatrně odebrat a ochutnávat. Během několika dnů, maximálně dvou týdnů bude hotovo, to nám ale nejlépe napoví naše vlastní chuť. Hotovou zeleninu umístíme někam do chladu, kde nám vydrží minimálně několik měsíců i déle. Kvašená zelenina je ještě zdravější než čerstvá. Je lépe stravitelná a prospívá našim střevům.

Konzumace jedlých a divokých rostlin není vázána na roční období. Když budete pozorní, ať už v zahrádce či v přírodě, přijdete na to, že po celý rok je zelených rostlin dostatek. Jejich čerstvé lístky obsahují tolik vitamínů, minerálů a vitálních látek, že vám bude stačit jen hrstka, aby tělo dostalo vše, co potřebuje. Sbírat můžete v podstatě všechno, co znáte a víte, že to není jedovaté. V předjaří je takových bylinek spousta. Najdete kvítky a lístky sedmikrásek, pampelišku, jitrocel, ptačinec, popenec, kopřivu, rozrazily, nať divokých i zahradních česneků, bršlici, lístky orseje, svízely, slézy… Sbíráme vždy jen mladé a křehké lístky, ty jsou nejchutnější. Přidáváme je do salátů, mixovaných nápojů, polévek, pomazánek či jako zeleninou oblohu k hlavním jídlům.

Přeji vám dobrou chuť a hodně vitality a zdraví s 3 K. 🙂

Radka Svatošová